Na investičních fórech čas od času narazím na dotaz „Jak a co si přečíst, či jak se jinak vzdělávat, pokud chci začít investovat“. Tazatel většinou získá velké množství doporučení, takže kdyby poslechl všechna, zřejmě by studoval několik let, než by skutečně s investováním začal. Proto se nyní pokusím dát dohromady pár ucelených informací o tom, kde a jak se začít vzdělávat v investicích.
Ještě než začnete, je důležité si uvědomit, jaký typ investora chcete být. První kámen úrazu je totiž v tom, že každý si pod pojmem investor představí trochu něco jiného. Pojďme si tedy představit 3 základní typy investorů a následné cesty k jejich vzdělávání.
Analytici finančních trhů bývají často (právem) kritizováni za to, že jejich předpovědi málokdy vyjdou. Často bývají přirovnáváni k meteorologům. Tam jsme se ale zrovna nedávno mohli přesvědčit, že především v krátkém horizontu, jsou na tom meteorologové mnohem lépe. Takže toto přirovnání není pro meteorology, kteří například velmi dobře předpověděli katastrofické povodně a pomohli tak zachránit mnoho škod, úplně fér.
Ani historicky nejhorší měsíc pro finanční trhy nepřerušil letošní akciovou party.
Zasedání americké centrální banky bylo nepřekvapivě nejsledovanější událostí letošního září. Nikdo ze zúčastněných hráčů nepochyboval o tom, že poprvé od vypuknutí covidové krize dojde ke snížení základní úrokové sazby. Hrálo se tedy o to, jestli snížení bude o standardní čtvrtku procentního bodu nebo jestli americká centrální banka zahájí snižování rovnou snížením o půl procentního bodu. S napětím tak finančníci očekávali nejen jaké bude rozhodnutí FEDu, ale hlavně to, jak na toto rozhodnutí budou reagovat trhy. Nejvíc zajímavé totiž na zářijovém vývoji nebylo to, že dojde ke snížení sazby o čtvrt nebo půl procentního bodu, ale to, že analytici se tentokrát neshodli na tom, která z uvažovaných možností bude pro trhy lepší zprávou. Větší snížení sazeb totiž lze brát pozitivně i negativně. Pozitivní zprávou je to proto, že fakticky dojde ke snížení sazeb v ekonomice a to je vždy bráno jako nástroj pro podporu ekonomického růstu. Objevovaly se ale hlasy, které předvídaly, že větší snížení bude znamenat, že centrální bankéři předvídají horší stav ekonomiky, než kdyby snižovali méně. Že to tedy bude potvrzení, že ke snižování dochází pozdě a že se americká ekonomika recesi nevyhne. Menší snížení by z jejich pohledu předjímalo, že je vše pod kontrolou a že dojde ke kýženému hladkému přistání (zpomalení růstu bez recese).
FED se nakonec rozhodl pro větší snížení. Šéf centrálních bankéřů se pak při své tiskové konferenci hodně snažil o to, aby své rozhodnutí okomentoval tak, aby obavy ze stavu americké ekonomiky rozptýlil. A to se mu zřejmě povedlo, protože po zasedání americké centrální banky se akciové trhy rozjely svižným tempem k novým maximálním hodnotám. Pozitivně dle očekávání reagovaly i trhy dluhopisové, pro něž je větší pokles pozitivním impulsem k poklesu tržních sazeb a nárůstu jejich ceny.
Znáte rčení, že největším nepřítelem investora je investor sám? Určitě ano. Součástí ekonomické vědy je už nějaký čas tzv. behaviorální ekonomie. Ta popisuje desítky kognitivních zkreslení a psychologických předsudků. Některým z nich podléhá každý z nás a neprojevují se pouze při investování. Víte například, že 73 % řidičů je přesvědčeno o tom, že mají nadprůměrné řidičské schopnosti? Všichni víme, že to logicky není možné. Je to ukázkou jednoho z předsudků, tzv. biasů, který je v investičních kruzích nejvíce viditelný. Říká se mu overconfidence bias (předsudek přílišného sebevědomí).
18 dní trvalo, než se akciové trhy z módu „trhy krvácejí, utíkej, kdo můžeš“ přesunuly do módu „máme tady nové ATH (all-time high)“.
Přestože letošní prázdniny pro finanční trhy rozhodně nebyly okurkovou sezónou, pokud jste je příliš nesledovali, udělali jste jedině dobře. Ušetřili jste si totiž zbytečné nervy a obavy. Ale pojďme to vzít popořádku.
Mým dětem skončila letos škola o 14 dní dříve a tak si s nimi užívám zaslouženého odpočinku již od poloviny června. V době, kdy čtete tento zpravodaj, se již budu pomalu vracet z dovolené zpátky. Proto bude dnešní zpravodaj „ochuzený“ o komentář k finančním trhům. Doufám, že mi to odpustíte:-) I na dovolené však bedlivě sleduji vše, co se děje, abych vám připravila před koncem prázdnin přehled všeho podstatného a vy si tak nemuseli přes léto dělat starosti, že vám něco důležitého ze světa investic a financí uteklo.
Nedávno jsem poslouchala podcast Vojty Žižky, ve kterém se moderátor ptal hosta, jak může změnit svůj mindset tak, aby byl připraven stát se miliardářem. A já jsem na to konto začala přemýšlet o tom, jakou hodnotu vlastně může mít 1 miliarda korun. Pro někoho možná vůbec žádnou, protože peníze samy o sobě žádnou hodnotu nemají. Pro někoho zase může mít mnohem vyšší, protože s tou miliardou může být schopen změnit svět. Dává tedy smysl klást si cíle vyjádřené v penězích? A měly by být peníze pro nás tím ultimátním cílem?
